Podvěsný granátomet VG 70
|
Samopal vzor 58 s podvěsným granátometem VG 70 |
Na této stránce bych rád seznámil návštěvníky mých stránek se zajímavou zbraní, československým podvěsným granátometem VG 70, který sice nikdy nebyl zaveden do výzbroje československých ozbrojených složek, ale věřím že skromné informace a fotografie této zbraně jistě potěší zájemce o historii čs. palných zbraní. Dále bych chtěl na tomto místě poděkovat panu Ondřeji Víznerovi za poskytnuté fotografie granátometu VG 70 a informace o této zajímavé zbrani.
Podvěsný granátomet VG 70 (VG = vrhač granátů) byl vyvinut v další vlně vývoje následující po veliké modernizaci a přezbrojování čs. armády v 50. letech. Vývoj této zbraně spadá do konce 60. let, kdy docházelo k určitému útlumu ve vývoji čs. palných zbraní, přesto v této době vzniká řešení univerzální ruční zbraně (URZ). URZ byl velice zajímavý zbraňový soubor v ráži 7,62mm NATO učený pro export, jehož základem bylo stavebnicové uspořádání, ale do výroby zaveden nikdy nebyl. Koncem 60. let byl povolen vývoj adaptací samopalu vzor 58, kdy se opět se předpokládal export jako u URZ. Adaptace samopalu vzor 58 vyústil v AP-67 (ráže 7,62mm NATO) a 5,56mm útočnou pušku. Obě zbraně vznikaly pod šéfkonstruktérem ing. J. Myslíkem, lví podíl na nich také odvedl Jindřich Jakubec. V důsledku používání podvěsných granátometů se ve VVÚ ZVS Brno také pod panem Myslíkem začal řešit podvěsný granátomet pro samopal vzor 58 s označením VG 70, jehož konstruktéři byli Antonín Foral a Josef Málek. Byla to jednoranová zbraň, zavěšená pod hlavní samopalu se samostatným spušťadlem a bicím mechamismem. Podvěsný granátomet VG 70 má ocelovou hlaveň s hladkým vývrtem ráže 26,5mm ; což je stejná ráže jako u signálních pistolí používaných v čs. armádě. Na samopalu byly provedeny jen nepatrné změny a to: gumová botka pažby, která má tlumit zpětný ráz zbraně (je patrná na celkové fotografii zbraně), odlišné hledí (viz. foto) které v standartní poloze umožňovalo palbu samopalem a ve vztyčené poloze palbu granáty. Jiný nosič mušky na jehož spodní straně je lišta, ke které je připevněn granátomet a boční lišta, stejná jako je u standartního exempláře na spodní straně, byla přemístěna na pravou stranu. Lze na ní umístit bodák jako u standartního samopalu. Granátomet měl být vyráběn jako samostatný modul, který se dá osadit na standartní samopal, kde se musí pouze vyměnit nosič mušky a hledí, jinak granátomet zapadá do umístění pro podpažbí. Nabití se provádělo stlačením páčky před spuští a vyklopením hlavně granátometu doleva, pak se vsunul náboj a hlaveň se vrátila na své místo. Tím byla zbraň nabita a připravena ke střelbě. Granátomet bohužel v takto nabitém stavu nelze zajistit a po selhání náboje se musí natáhnout znovuvyklopením hlavně. Podle pana Ondřeje Víznera, který měl možnost si střelbu z této zbraně vyzkoušet (požitý náboj světlice) je spoušť zbraně tvrdá a dlouhá. Součástí příslušenství zbraně je kožená sumka na čtyři zásobníky do samopalu vzor 58, která má navíc v přední části našitou kapsu na granáty do granátometu VG 70. Nakonec jen to: že jak AP-67 tak VG 70 se nedočkaly sériové výroby a existují jen ve formě funkčních vzorků.
|
Samopal vzor 58 s podvěsným granátometem VG 70 |
|
Granátomet VG 70 z pravé strany |
|
Vyklopený granátomet VG 70 |
|
Hledí granátometometu VG 70 |
|
Sumka samopalu vz. 58 s kapsou pro granáty |
|
26,5 mm kumulativní granát |
Technicko - taktická data granátometu VG 70:
Ráže |
26,5 mm |
Celková délka kompletu |
880 mm |
Hmotnost kompletu bez zásobníku |
3,76 kg |
Úsťová rychlost kumulativního granátu |
195 m/s |
Průbojný účinek kumulativního granátu |
70 mm |
Maximální účinný dostřel kumulativního granátu |
do 200 m |
Podklady:
- Fotografie:
- Ondřej Vízner © 2005
Literatura:
Lubomír Popelínský: Československé automatické zbraně a jejich tvůrci, Naše vojsko, Praha 1999
Jiří Fencl: Samopal vz. 58, Naše vojsko, Praha 2005
Informace poskytnuté Ondřejem Víznerem
Zpracoval Zdeněk Loprais © 2002 - 2005 Bez souhlasu autora není povoleno jakékoli kopírování údajů.
|